Slovo autorky a šéfkurátora Martina Mikoláška k výstavě v ostravské Galerii Dole. Zásadní roli v popisně narativních obrazech Annemari Vardanyan hraje vztah figury a místa. Akcent na bytový interiér, na způsob jeho improvizovaného zařízení, na přesnou autenticitu výplňových prvků (okna, dveře) a na materialitu jeho povrchů (parkety, dlaždice, tapety), v sobě skrývá princip „odcizení“. Podprahově, prostřednictvím citlivě volených lidských gest a věcných atributů, autorka na svém vlastním příkladu sděluje osud běženců a emigrantů, spojený s opuštěním vlasti, kulturním vykořeněním a nutností žít v odlišném civilizačním prostředí (zde střední Evropy), jež je přes všechny snahy pociťován jako jakési provizorium, v němž tiká, jako ve spáncích, zneklidňující dočasnost a v němž neustále přetrvávají obavy o geopolitický vývoj a nestabilitu ve své vzdálené rodné zemi. Annemari Vardanyan (nar. 1994 v Jerevanu v Arménii) se v roce 2020 stala finalistkou Ceny Kritiky pro mladou malbu s přesahy. S pracemi autorky jsme se mohli setkat například na projektech Sokolovský zázrak (kostel sv. Antonína Paduánského, Sokolov, 2018), No Drama (Pražský dům, Brusel, 2021, samostatně vystavovala v pražské Galerii Vyšehrad nebo v Los Angeles v Lowel Ryan Projects. Kurátor výstavy Petr Vaňous.
